Tlačítko „smazat profil“ v aplikacích jako Tinder, Bumble nebo Hinge vypadá jako definitivní krok. Ve skutečnosti spouští proces, jehož výsledek se liší podle konkrétní platformy, jurisdikce a typu dat. Zatímco fotografie a viditelný profil zmizí z aplikace okamžitě, na serverech provozovatele mohou zůstat uloženy ještě dlouho poté.
Rozdíl mezi deaktivací a skutečným smazáním
Většina seznamovacích aplikací rozlišuje mezi dvěma úkony, které si uživatelé běžně pletou. Deaktivace profilu znamená, že se profil dočasně skryje ostatním uživatelům, ale veškerá data – fotky, konverzace, historie swipeování, preference – zůstávají uložena beze změny. Stačí se znovu přihlásit a profil se obnoví přesně tam, kde skončil.
Skutečné smazání účtu je odlišný proces, který musí uživatel obvykle vyvolat samostatně, často přes nastavení nebo přímou žádost zákaznické podpoře. I tehdy ale platformy zpravidla data nemažou okamžitě. Google, Meta i menší seznamovací služby uvádějí ve svých zásadách ochrany osobních údajů lhůty od třiceti dnů do několika měsíců, po které mohou data zůstat v zálohách nebo systémech pro obnovu.
V praxi se často stává, že uživatel smaže profil, ale za pár týdnů obdrží e-mail s nabídkou „vrátit se“ a při přihlášení zjistí, že veškerá historie konverzací i fotografií je stále k dispozici. To naznačuje, že reálné vymazání dat ze serverů probíhá s výrazným zpožděním oproti tomu, co si uživatel myslí, že se stalo.
Co se s daty děje na pozadí
Seznamovací aplikace sbírají mnohem víc než jen fotky a text profilu. Patří sem lokalizační data, informace o zařízení, historie interakcí s ostatními uživateli, záznamy o tom, kolikrát a jak dlouho uživatel aplikaci používal, a v některých případech i biometrická data z verifikace fotografií. Tyto informace se často ukládají oddělené od „viditelného“ profilu a mažou se podle jiných pravidel.
Match Group, který vlastní Tinder, Hinge, OkCupid a další značky, ve svých zásadách zmiňuje, že některá data uchovává i po smazání účtu z důvodů bezpečnosti, prevence podvodů nebo splnění právních povinností. Podobně postupuje i Bumble. Konkrétní doba uchovávání se ale mezi jednotlivými zdroji a verzemi zásad ochrany osobních údajů liší, a přesná čísla se často nedají dohledat bez přímého dotazu na podporu.
Fotografie nahrané do seznamovacích aplikací navíc často putují přes systémy třetích stran – cloudová úložiště, nástroje pro moderování obsahu pomocí umělé inteligence, nebo služby pro detekci falešných profilů. Každý z těchto subsystémů může mít vlastní politiku uchovávání dat, která se s hlavními zásadami aplikace nemusí zcela shodovat.
Právo na výmaz a jak se skutečně domoci smazání
V Evropské unii mají uživatelé díky GDPR právo požádat o úplný výmaz osobních údajů, a to i nad rámec toho, co nabízí standardní tlačítko v aplikaci. Odborníci na ochranu dat radí formulovat žádost písemně, s odkazem na článek 17 GDPR, a trvat na potvrzení, že byla data skutečně a trvale odstraněna ze všech systémů včetně záloh.
Doporučuje se také před smazáním profilu stáhnout si export vlastních dat, na který má uživatel podle GDPR nárok, a zkontrolovat, jaké informace o něm platforma skutečně shromažďuje. Mnoho uživatelů je překvapeno rozsahem sebraných dat – od přesných GPS souřadnic v okamžiku swipeování až po záznamy typu zařízení a operačního systému.
Ne všechny platformy na žádosti o výmaz reagují stejně rychle nebo transparentně. Menší nebo méně regulované aplikace, zejména ty se sídlem mimo EU, mohou žádosti ignorovat nebo na ně reagovat jen formálně. Vymahatelnost práva na výmaz mimo evropskou jurisdikci je v praxi mnohem slabší, což představuje reálné riziko pro uživatele, kteří používají mezinárodní nebo méně známé seznamovací služby.
Otázka, co přesně se stane s fotografiemi po smazání účtu, zůstává jedním z nejméně transparentních aspektů celého odvětví. Některé aplikace tvrdí, že fotky mažou okamžitě, jiné je uchovávají v zašifrované podobě pro účely prevence opakovaného zneužití – například aby zabránily uživateli vytvořit nový profil se stejnými snímky pod jiným jménem. Zde se zdroje a praktiky jednotlivých firem výrazně rozcházejí, a bez podrobného čtení zásad ochrany osobních údajů konkrétní služby se uživatel často nedozví, jak dlouho jeho fotografie skutečně zůstávají uložené.
Zajímavým vedlejším efektem je i to, co se stane s daty v případě, že seznamovací společnost zbankrotuje nebo je prodána. Uživatelské databáze bývají součástí majetku firmy a při akvizici mohou přejít na nového vlastníka i bez dalšího souhlasu uživatelů, pokud to původní zásady ochrany údajů umožňovaly. Tento scénář se v posledních letech objevil při několika menších akvizicích na trhu seznamovacích aplikací, aniž by uživatelé byli vždy dostatečně informováni o změně vlastnictví svých dat.
Fotografie nahrané na seznamovací platformu tak mohou žít déle a na více místech, než si kdokoli při registraci uvědomuje – v cloudových zálohách, v trénovacích datech pro algoritmy detekce podvodů, nebo jednoduše v systému, který na skutečné vymazání teprve čeká.