Situace, kdy dodavatelská cisterna omylem přečerpá do podzemní nádrže čerpací stanice špatné palivo, není v Česku ojedinělým jevem. Nejčastěji jde o záměnu nafty a benzinu, případně o naplnění nádrže palivem s jiným oktanovým číslem, než je na výdejním stojanu deklarováno. Chyba vznikne u řidiče cisterny, u obsluhy stanice při přebírání dodávky, nebo při špatném značení plnicích hrdel. Následky nesou zákazníci, kteří v dobré víře natankují a vyjedou na silnici – motor začne po několika kilometrech zlobit, ztrácí výkon, škube, v horším případě zůstane stát úplně.
Jak poznat, že v nádrži je špatné palivo
První příznaky se objevují rychle, obvykle do několika minut jízdy. Motor s naftou, do kterého se dostal benzin, ztrácí kompresi a začíná kouřit, typicky bíle nebo modře, a při vyšších otáčkách klepe. Benzinový motor s naftou v nádrži naopak často nenastartuje vůbec, nebo běží velmi nerovnoměrně a rychle zhasne. U moderních vznětových motorů s vysokotlakým vstřikováním common rail je situace obzvláště citlivá – nafta v tomto systému funguje i jako mazivo pro vstřikovací čerpadlo a trysky, takže přítomnost benzinu vede k rychlému opotřebení a poškození těchto dílů, často v řádu jednotek minut provozu.
V praxi se často stává, že první signál přijde až od více řidičů najednou. Na stanici natankuje během hodiny deset až dvacet vozidel, než personál nebo dodavatel zjistí chybu a stojan uzavře. V takové chvíli se obvykle objeví na sociálních sítích nebo v místních zprávách varování, že konkrétní čerpací stanice v daný den vydávala vadné palivo. Bohužel řidiči, kteří natankovali dřív, o problému nemusí vědět a klidně pokračují v jízdě, čímž si škodu ještě zvětšují.
Co dělat okamžitě po zjištění problému
Pokud se motor začne chovat nestandardně krátce po tankování, doporučuje se okamžitě zastavit, vypnout motor a nenastartovat ho znovu. Opakované starty pouze rozšiřují kontaminované palivo do dalších částí palivového systému a zvyšují rozsah poškození. Vozidlo je třeba odtáhnout, ne dojet vlastní silou, i kdyby to teoreticky šlo. Odtah zajistí buď asistenční služba, nebo přímo pojišťovna, pokud má řidič sjednané havarijní pojištění s asistencí.
Dále je vhodné vrátit se, nebo zavolat, na čerpací stanici a nahlásit podezření na vadné palivo. Provozovatel by měl mít povinnost stojan okamžitě uzavřít a informovat dodavatele paliva. Zásadní je uschovat účtenku z tankování – bez ní se prokazování nároku na náhradu škody výrazně komplikuje. Pokud je to možné, vhodné je i vyfotografovat displej stojanu, číslo pumpy a čas tankování, případně požádat o kopii kamerového záznamu, pokud stanice kamerový systém má.
Odborníci radí nechat si od servisu vypracovat podrobný posudek o stavu palivového systému ještě před jakýmkoli zásahem. Ten dokládá, že poškození vzniklo právě kontaminací paliva, a ne jiným mechanickým selháním, které by pojišťovna nebo provozovatel stanice mohli použít jako argument pro zamítnutí nároku. Servis obvykle provede vypuštění nádrže, propláchnutí celého palivového okruhu, výměnu palivového filtru a u naftových vozů kontrolu vstřikovacího čerpadla a trysek. Náklady na takový zákrok se pohybují od několika tisíc korun u jednoduchého propláchnutí až po desítky tisíc, pokud dojde k poškození vstřikovacího systému.
Odpovědnost a náhrada škody
Odpovědnost za škodu nese primárně provozovatel čerpací stanice, respektive dodavatel paliva, který cisternu naplnil chybně. Podle občanského zákoníku odpovídá provozovatel za škodu způsobenou vadou výrobku či služby, a natankování nekvalitního nebo nesprávného paliva se posuzuje obdobně. V praxi to znamená, že poškozený řidič by měl uplatnit nárok na náhradu škody přímo u provozovatele stanice, ideálně písemně, s přiloženými doklady – účtenkou, servisním posudkem, fotodokumentací a případně policejním záznamem, pokud vozidlo zůstalo stát na silnici a vyžadovalo asistenci.
Zde se ovšem realita komplikuje. Provozovatelé velkých sítí čerpacích stanic mají obvykle pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím osobám a nároky řeší relativně rychle, často během několika týdnů. U menších, nezávislých stanic je vymáhání složitější, provozovatel může škodu odmítat uznat, tvrdit, že závada vznikla jinak, nebo být dokonce nekontaktní. V takových případech přichází na řadu právní zastoupení a v krajním případě soudní spor, který se ale může táhnout měsíce až roky.
Přesná čísla o tom, jak často se podobné případy v Česku stávají, se v dostupných zdrojích liší – Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu ani Sdružení automobilového průmyslu nevedou veřejně dostupnou centrální evidenci takových incidentů, takže odhady vycházejí především z mediálně známých kauz a stížností spotřebitelů evidovaných u České obchodní inspekce. Obecně se ale shodují na tom, že jde o jevy vzácné, ale s velkým dopadem na postižené řidiče, protože jedna chyba při plnění cisterny může poškodit desítky vozidel najednou.
Zajímavé je, že ne všechny případy končí spory. Velké řetězce čerpacích stanic mají často zavedený postup, jak škodu rychle kompenzovat, protože poškození reputace by je v konečném důsledku stálo víc než vyplacení náhrady. Některé společnosti dokonce aktivně kontaktují zákazníky, kteří v daný den a hodinu na konkrétní stanici tankovali, a nabízejí jim úhradu opravy bez nutnosti soudního řešení – identifikují je podle plateb kartou nebo věrnostního programu.
Pojistné krytí havarijního pojištění se na tento typ škody obvykle nevztahuje, protože jde o škodu způsobenou třetí stranou, nikoliv o havárii v běžném slova smyslu. Někteří pojistitelé ale nabízejí asistenční služby, které pokryjí alespoň odtah a základní diagnostiku, zatímco náhradu za opravu je nutné vymáhat samostatně u viníka. Vyplatí se proto před podpisem pojistné smlouvy prověřit, co konkrétně asistenční balíček obsahuje, protože rozdíly mezi pojišťovnami jsou v tomto ohledu značné.
Motoristé, kteří chtějí riziko alespoň částečně omezit, mohou věnovat pozornost tomu, zda na stojanu neprobíhá právě dodávka paliva – cisterna stojící u čerpací stanice s hadicemi napojenými do podzemních nádrží je signálem, že chvíli po dokončení plnění může být vhodné s tankováním počkat, dokud se palivo v nádrži neustálí a nedojde ke kontrole kvality ze strany obsluhy.