V panelovém domě na sídlišti došlo jednoho zimního večera k výpadku proudu. Po jeho obnovení přestala fungovat lednice v bytě ve třetím patře, o dvě patra výše shořela deska v pračce a v přízemí nešel zapnout televizor. Elektrikář, kterého si obyvatelé zavolali nezávisle na sobě, dospěl u všech tří k stejnému závěru – zařízení poškodilo přepětí v síti při obnovování dodávky elektřiny. Podobné scénáře se v Česku odehrávají opakovaně, a přestože jde o poruchu na straně distributora, řada domácností netuší, že má nárok na náhradu škody.
Kdo nese odpovědnost za poškozené spotřebiče
Distribuční soustava v Česku funguje na principu regulovaného trhu, kde působí tři hlavní provozovatelé – ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce. Právě tyto společnosti odpovídají za kvalitu a stabilitu dodávané elektřiny, nikoliv dodavatel energie, se kterým má zákazník uzavřenou smlouvu o odběru. Pokud dojde k přepětí, podpětí nebo výpadku, který způsobí škodu na elektrospotřebičích, odpovědnost leží na provozovateli distribuční soustavy podle energetického zákona a občanského zákoníku.
Odpovědnost za škodu je v tomto případě objektivní – poškozený nemusí prokazovat, že distributor pochybil úmyslně nebo z nedbalosti. Stačí prokázat, že škoda vznikla v důsledku poruchy v distribuční síti a že mezi poruchou a poškozením spotřebiče existuje příčinná souvislost. To ovšem neznamená, že proces uznání škody probíhá automaticky. Distribuční společnosti mají vlastní posudkové oddělení a řadu žádostí zamítají s odůvodněním, že příčinou poškození nebyla porucha v síti, ale stáří spotřebiče nebo jeho vlastní závada.
Jak postupovat krok za krokem
První reakce po zjištění škody by měla směřovat k dokumentaci stavu. Odborníci radí fotografovat poškozený spotřebič, uchovat účtenku nebo záruční list a v žádném případě zařízení hned nevyhazovat ani neopravovat na vlastní náklady, dokud neproběhne šetření. Bez důkazu o stavu v okamžiku poškození se pozice žadatele výrazně zhoršuje.
Následně je třeba kontaktovat provozovatele distribuční soustavy, nikoliv dodavatele energie. Každá ze tří distribučních společností má na svých webových stránkách formulář pro nahlášení škody způsobené přerušením nebo kolísáním dodávky elektřiny. V hlášení se uvádí datum a přibližný čas poruchy, adresa odběrného místa, popis poškozeného zařízení a jeho stáří, případně výrobní číslo. Vhodné je přiložit fotografie a doklad o koupi.
Distribuční společnost poté zpravidla vyšle vlastního technika nebo pověřeného revizního technika, který posoudí, zda k poruše v síti skutečně došlo a zda odpovídá typu poškození na nahlášeném spotřebiči. Tento krok bývá kamenem úrazu – revizní technici jsou najímáni distributorem, což vyvolává otázky o nestrannosti posudku. Zákazník má nicméně právo nechat si zpracovat nezávislý znalecký posudek na vlastní náklady, který může použít jako protiváhu při jednání nebo později u soudu.
Škodu je nutné nahlásit bez zbytečného odkladu, ideálně do několika dnů od zjištění poruchy. Distribuční společnosti obvykle stanovují lhůtu, po jejímž uplynutí odmítají nárok posuzovat, protože se ztrácí schopnost ověřit souvislost mezi poruchou v síti a poškozením zařízení.
Co dělat, když distributor škodu odmítne uznat
V praxi se často stává, že distribuční společnost žádost o náhradu škody zamítne s odkazem na to, že v uvedeném čase a lokalitě nebyla zaznamenána žádná porucha, nebo že poškození spotřebiče neodpovídá charakteru přepětí. V takovém případě má poškozený několik možností, jak pokračovat. Lze podat reklamaci přímo u distributora a požádat o přezkoumání rozhodnutí, případně doložit vlastní nezávislý posudek.
Pokud ani to nevede k výsledku, je možné obrátit se na Energetický regulační úřad, který dohlíží na dodržování pravidel na trhu s elektřinou a řeší spory mezi zákazníky a distributory. ERÚ nemá pravomoc nařídit distributorovi vyplacení konkrétní částky, ale jeho stanovisko může sloužit jako podklad pro další jednání nebo soudní spor. Skutečné vymáhání náhrady škody v případě, že se strany nedohodnou, končí u soudu, kde poškozený musí prokázat výši škody a příčinnou souvislost s poruchou v síti.
Zde se ovšem praxe jednotlivých distributorů liší a přesná čísla o úspěšnosti reklamací se podle dostupných zdrojů rozcházejí – některé odhady mluví o tom, že distribuční společnosti uznají přibližně polovinu nahlášených případů, jiné zdroje uvádějí podstatně nižší podíl. Chybí totiž centrální statistika, která by sledovala počet nahlášených škod způsobených přepětím a poměr těch, které skončily výplatou náhrady.
Prevence hraje v této oblasti významnou roli, byť samotné poškození spotřebiče ovlivnit nelze. Instalace přepěťové ochrany na hlavní rozvaděč nebo alespoň na zásuvky, ke kterým jsou připojeny citlivé elektronické spotřebiče, dokáže výrazně snížit riziko škody při kolísání napětí v síti. Pojišťovny navíc u domácností s instalovanou přepěťovou ochranou někdy nabízejí výhodnější podmínky pojištění domácnosti, které škody způsobené přepětím kryje jako doplňkové riziko nezávisle na tom, zda se podaří prokázat vinu distributora.
Pojištění domácnosti tak představuje alternativní cestu k náhradě škody, která nevyžaduje složité dokazování viny na straně distribuční společnosti. Pojišťovna vyplatí náhradu na základě pojistné smlouvy a poté má právo regresního nároku vůči tomu, kdo škodu skutečně způsobil, tedy vůči distributorovi. Tento postup bývá pro poškozeného jednodušší a rychlejší, i když ne každá pojistka riziko přepětí bez příplatku zahrnuje.
Nahlášení škody na příslušný dispečink v okamžiku, kdy dojde k výpadku nebo výraznému kolísání napětí, zvyšuje šanci na úspěšné vyřízení nároku, protože distributor má k dispozici záznam o hlášené poruše v konkrétní lokalitě a čase.