Kolik peněz ročně zůstává „uvězněných“ u dodavatelů energií na přeplatcích, které nikdo nevrátil včas? Přesná čísla se liší podle zdroje, Energetický regulační úřad ani ministerstvo průmyslu podobnou statistiku systematicky nezveřejňují, odhady se ale pohybují v řádu stovek milionů korun ročně. Jisté je jedno – stížnosti na nevrácené přeplatky za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější podněty, které řeší spotřebitelské organizace i energetický regulátor.
Co říká zákon o lhůtě pro vrácení přeplatku
Podle energetického zákona a navazujících vyhlášek musí dodavatel vyúčtovat spotřebu plynu nejpozději do 30 dnů od skončení zúčtovacího období nebo od ukončení smlouvy. Přeplatek se pak vrací obvykle ve lhůtě, kterou stanovují obchodní podmínky konkrétního dodavatele – nejčastěji jde o 14 nebo 30 dní od vystavení vyúčtování. Tato lhůta ale není jednotná pro celý trh, každý dodavatel si ji může nastavit jinak, pokud dodrží zákonné minimum.
Problém nastává ve chvíli, kdy smlouva skončí – ať výpovědí, změnou dodavatele nebo odstěhováním – a firma s vyúčtováním otálí. Zákon jí dává prostor, ale ne neomezený. Pokud dodavatel překročí lhůtu uvedenou ve svých podmínkách, dostává se do prodlení a zákazník má nárok na úrok z prodlení podle občanského zákoníku.
Běžný scénář ze života
V praxi se často stává, že zákazník změní dodavatele plynu, starý poskytovatel mu ale zašle konečné vyúčtování až s několikatýdenním zpožděním. Peníze pak nedorazí ani po uplynutí avizované lhůty. Zákazník se dotazuje telefonicky, dostává obecné odpovědi typu „vyúčtování se zpracovává“, měsíce běží a přeplatek – klidně i několik tisíc korun – zůstává nevyplacený. Přesně takový průběh popisují desítky stížností evidovaných u spotřebitelských organizací každý rok.
První kroky: reklamace u dodavatele
Než se řešení posune k regulátorovi nebo soudu, je nutné vyčerpat cestu přímé komunikace s dodavatelem. Písemná reklamace, ideálně e-mailem nebo datovou schránkou, aby existoval doložitelný záznam, by měla obsahovat identifikaci smlouvy, číslo odběrného místa, částku přeplatku a konkrétní požadavek na vrácení peněz do stanoveného termínu. Doporučuje se v reklamaci přímo odkázat na obchodní podmínky dodavatele a uvést, že při nedodržení lhůty bude uplatněn úrok z prodlení.
Dodavatel má na vyřízení reklamace zákonnou lhůtu 15 pracovních dnů. Pokud v této lhůtě nereaguje nebo odpoví nedostatečně, otevírá se cesta k dalším krokům.
Energetický regulační úřad jako druhá instance
Energetický regulační úřad (ERÚ) dohlíží na dodržování pravidel na trhu s energiemi a řeší mimosoudní spory mezi zákazníky a dodavateli. Podnět lze podat elektronicky přes formulář na webu úřadu, poštou nebo osobně na podatelně. ERÚ sice nemůže nařídit dodavateli okamžité vyplacení peněz jako exekuční titul, ale jeho zásah má váhu – úřad může zahájit správní řízení a v případě zjištěného porušení povinností uložit dodavateli pokutu. Samotné oznámení, že věc byla postoupena ERÚ, často urychlí jednání firmy, která si nechce přivodit dohled regulátora.
Souběžně lze využít i mimosoudní řešení spotřebitelských sporů u České obchodní inspekce, pokud spor spadá do její působnosti, případně se obrátit na spotřebitelské organizace jako dTest nebo Sdružení obrany spotřebitelů, které poskytují bezplatné poradenství a v některých případech i asistenci při jednání s dodavatelem.
Kdy přichází na řadu soud
Pokud dodavatel na výzvy nereaguje a přeplatek nevrací ani po urgencích a podnětu na ERÚ, zbývá žaloba u soudu na vydání bezdůvodného obohacení, případně na zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. U menších částek – řádově do několika tisíc korun – je reálnou alternativou platební rozkaz, který soud vydává ve zjednodušeném řízení bez nutnosti nařizovat jednání. Náklady na soudní poplatek jsou u nižších částek relativně nízké a v případě úspěchu je hradí žalovaná strana, tedy dodavatel.
Zde se ale otvírá nejednoznačná otázka: má smysl soudit se o částku v hodnotě tisíce korun, když administrativa a čas na vymáhání mohou přesáhnout hodnotu samotného přeplatku? Odpověď záleží na konkrétní situaci a na tom, zda zákazník řeší jeden izolovaný případ, nebo je součástí širší skupiny lidí postižených stejným problémem u téhož dodavatele – v takovém případě může být tlak přes regulátora efektivnější než individuální žaloba.
Úrok z prodlení a další nároky
Kromě samotné jistiny přeplatku má zákazník nárok na zákonný úrok z prodlení, který se od roku 2024 odvíjí od repo sazby České národní banky navýšené o osm procentních bodů. Tento úrok běží ode dne, kdy měl dodavatel povinnost peníze vrátit, do dne skutečné úhrady. U větších přeplatků, které zůstávají nevyplacené měsíce, se tak částka nároku citelně navyšuje – a stojí za to ji v reklamaci i případné žalobě uplatnit, byť dodavatelé tuto povinnost často ignorují, dokud na ni nejsou výslovně upozorněni.
Specifickou kapitolou jsou případy, kdy dodavatel mezitím zkrachoval nebo vstoupil do insolvence. Pak se přeplatek stává pohledávkou v insolvenčním řízení a její vymožení je výrazně komplikovanější – zákazník musí přihlásit pohledávku u insolvenčního správce ve stanovené lhůtě, jinak na peníze nárok fakticky ztrácí. Tento scénář nebyl v posledních letech ojedinělý, na trhu s energiemi došlo k několika případům náhlého ukončení činnosti dodavatele, což postihlo tisíce odběratelů najednou.
Jak se problémům předcházet
Odborníci na energetiku radí kontrolovat vyúčtování ihned po jeho doručení a v případě nesrovnalostí reagovat obratem, nikoli až po měsících. Vhodné je také uchovávat veškerou komunikaci s dodavatelem, včetně potvrzení o odeslání výpovědi smlouvy a data posledního odečtu. Tyto dokumenty se stávají klíčovým důkazem, pokud se spor později dostane před ERÚ nebo soud.
Trh s dodávkami plynu v Česku prošel v posledních letech turbulentním obdobím, cenová krize let 2021 a 2022 vedla k odchodu několika dodavatelů z trhu a zvýšenému počtu stížností na vyúčtování. Regulátor i spotřebitelské organizace od té doby evidují zvýšenou pozornost veřenosti k tomu, jak dodavatelé nakládají s přeplatky – a i to je jeden z důvodů, proč se dnes zákazníci brání aktivněji než dříve.