Kolik peněz ročně přijdou čeští prodejci na Bazoši kvůli falešným potvrzením o platbě? Přesná čísla nikde nenajdete, protože policie tyto případy eviduje často pod obecnější kategorií podvodu, ne jako samostatný jev. Odhady se ale pohybují v desítkách milionů korun ročně jen u drobných transakcí přes inzertní portály. A trik je přitom překvapivě jednoduchý – kupující pošle prodávajícímu obrázek, který vypadá jako potvrzení bankovního převodu, prodávající zboží odešle, a peníze na účet nikdy nedorazí.
Jak podvod obvykle probíhá
Běžný scénář vypadá takto: kupující napíše zprávu, že má o zboží zájem, ale nemůže si pro něj přijet osobně, a požádá o zaslání poštou nebo přepravní službou. Následuje ujištění, že platba proběhne ihned po domluvě, a během několika minut přijde screenshot – často v podobě, která připomíná rozhraní mobilní bankovní aplikace, s částkou, datem a někdy i falešným variabilním symbolem. Prodávající, který nemá důvod pochybovat, zboží zabalí a odešle, protože obrázek působí důvěryhodně a čas tlačí.
Ve skutečnosti jde o obyčejný upravený obrázek. Podvodníci používají grafické editory nebo dokonce specializované generátory falešných bankovních výpisů, které lze najít i veřejně na internetu. Někdy stačí i jednoduchý screenshot smyšlené obrazovky vytvořený v textovém editoru. Rozdíl mezi originálem a padělkem přitom na první pohled nemusí být vůbec patrný, zejména na displeji telefonu.
Na co si dát pozor
Několik signálů by mělo prodávajícího varovat okamžitě. Kupující spěchá a tlačí na rychlé odeslání zboží ještě před tím, než platba skutečně dorazí na účet. Komunikace probíhá výhradně přes zprávy v aplikaci Bazoše nebo přes WhatsApp, nikdy telefonicky. Screenshot obsahuje detaily, které se u skutečných bankovních aplikací liší – jiné písmo, nesedící logo banky, chybějící nebo nesprávně formátovaný datum transakce. Někdy je podezřelý i samotný název banky, pokud kupující tvrdí, že platí z účtu instituce, která takový vzhled potvrzení vůbec nepoužívá.
Odborníci na kybernetickou bezpečnost i zástupci bank se shodují v jednom doporučení: jediným spolehlivým důkazem o platbě je vlastní bankovní výpis nebo notifikace přímo z bankovní aplikace prodávajícího, nikoli obrázek zaslaný druhou stranou. Dokud peníze fyzicky nedorazí na účet, zboží by nemělo opustit ruce prodávajícího.
Zajímavé je, že tento typ podvodu funguje i u zkušených uživatelů internetu, kteří jinak dobře rozpoznají klasické phishingové e-maily. Vizuální podobnost s bankovní aplikací a časový tlak totiž eliminují racionální uvažování rychleji, než by se čekalo. Někteří podvodníci navíc kombinují falešné potvrzení s dalším trikem – tvrdí, že poslali o pár korun víc, a žádají vrácení rozdílu na jiný účet. Tím z jedné oběti získají hned dvakrát.
Co dělat, když už zboží bylo odesláno
Pokud se ukáže, že platba na účet nikdy nedorazila a zboží už je na cestě, první krok je pokusit se zásilku stopnout přímo u přepravce. U České pošty i soukromých kurýrních služeb existuje možnost zásilku vrátit nebo přesměrovat, pokud ještě nebyla doručena adresátovi – je ale nutné jednat rychle, ideálně do několika hodin od zjištění podvodu.
Dalším krokem je nahlásit podvod přímo na Bazoši, konkrétně přes formulář pro nahlášení podezřelého uživatele nebo inzerátu. Provozovatel portálu může účet podvodníka zablokovat, což alespoň omezí další oběti, i když prodávajícímu to peníze nevrátí. Souběžně se doporučuje podat trestní oznámení na policii, protože jde o trestný čin podvodu podle trestního zákoníku, bez ohledu na to, jak nízká je finanční škoda.
Policie v praxi řeší tyto případy s různou úspěšností – u drobných částek v řádu stovek až nižších tisíc korun bývá vymahatelnost nízká, protože pachatelé často používají cizí bankovní účty nebo účty založené na podvržené doklady. Přesto se podání oznámení vyplatí, protože při opakovaném výskytu stejného čísla účtu nebo telefonu policie dokáže propojit více případů a pachatele nakonec dopadnout.
Prevence je jednodušší než náprava
Vhodné je trvat na tom, že zboží se odesílá až po připsání částky na účet, což lze ověřit během pár minut přes internetové bankovnictví nebo mobilní aplikaci. U dražších položek se doporučuje osobní předání s platbou v hotovosti, případně využití dobírky, kde riziko podvodu nese primárně přepravní služba, ne prodávající. Někteří prodejci také požadují platbu předem na účet, který si sami zkontrolují po přihlášení, a teprve pak balík odešlou – tento postup je sice pomalejší, ale výrazně bezpečnější.
Za zmínku stojí i to, že podobný typ podvodu se objevuje i naopak – tedy když prodávající pošle kupujícímu falešné potvrzení o odeslání zboží. Tím se ale toto téma jen okrajově dotýká, protože z pohledu prodávajícího na Bazoši je klíčové právě ověření příchozí platby, ne odchozí zásilky.
Zda banky v budoucnu zavedou jednodušší způsob, jak si mezi sebou uživatelé mohou ověřit platbu v reálném čase, zůstává otevřenou otázkou. Některé aplikace už nabízejí takzvané potvrzení o odeslání platby, které lze přeposlat, ale ani to není stoprocentní záruka, protože i tyto obrazovky lze teoreticky upravit. Jediným skutečně bezpečným ukazatelem tak zůstává vlastní bankovní účet a částka, která se na něm objeví.