Romantické podvody, v angličtině označované jako romance scam, patří mezi nejrychleji rostoucí formy online kriminality v Česku. Policie ČR evidovala v posledních letech desítky až stovky nahlášených případů ročně, přičemž reálné číslo je podle kriminalistů výrazně vyšší – řada obětí se za podvod stydí a na policii se neobrátí vůbec. Škody se v jednotlivých případech pohybují od několika tisíc až po miliony korun, podle toho, jak dlouho podvodník s obětí komunikoval a jak sofistikovaně budoval důvěru.
Mechanismus je vždy podobný. Pachatel si vytvoří falešný profil na seznamce, sociální síti nebo v aplikaci typu Tinder, Badoo či Facebook Dating, použije ukradené fotografie atraktivního muže nebo ženy a začne komunikovat s vybranou obětí. Konverzace trvá týdny, někdy měsíce – podvodník investuje čas do budování emocionálního vztahu, sdílí smyšlené příběhy o práci v zahraničí, vojenské službě nebo podnikání, a teprve poté přichází žádost o peníze.
Jak rozpoznat podvodný profil už na začátku
První varovné signály se objevují už při prohlížení profilu samotného. Fotografie profesionálního modelu nebo modelky, malý počet snímků, žádné tagy přátel, žádná historie na sociálních sítích – to všechno jsou indicie, které by měly vzbudit pozornost. Reverzní vyhledávání obrázků přes Google Images nebo TinEye dokáže odhalit, zda stejná fotografie nekoluje pod jiným jménem na desítkách jiných profilů po celém světě.
Podvodníci často tvrdí, že pracují v zahraničí – jako lékaři v misích OSN, vojáci na zahraniční základně, nebo podnikatelé s ropnými vrty v Africe. Tato konkrétní kombinace profesí se v hlášeních obětí objevuje opakovaně a není náhodou. Umožňuje totiž vysvětlit, proč se nemohou setkat osobně, proč komunikují jen přes textové zprávy a proč později potřebují peníze na „vízum“, „clo“ nebo „lékařský zákrok“.
V praxi se často stává, že konverzace postupuje velmi rychle směrem k intimitě. Podvodník během několika dní začne používat slova jako „osudová láska“ nebo „duše spřízněná“, ačkoliv se strany nikdy neviděly ani přes videohovor. Odmítání videohovoru pod záminkou špatného internetu, poškozené kamery nebo pracovní vytíženosti je jedním z nejsilnějších signálů, že something nesedí – skuteční lidé si na krátký videohovor čas najdou, zejména pokud tvrdí, že jsou zamilovaní.
Cesta od lichotek k finanční žádosti
Typický scénář postupuje v jasně definovaných fázích. Nejprve přichází intenzivní pozornost a komplimenty, takzvané „love bombing“ – podvodník zahltí oběť zprávami, dobrým ránem, dobrou nocí, ujištěními o výjimečnosti vztahu. Tato fáze slouží k vytvoření emocionální závislosti, díky které oběť později hůře rozpoznává varovné signály a je ochotnější věřit i nepravděpodobným příběhům.
Poté následuje fáze krize. Objeví se náhlý problém – zablokovaný bankovní účet v zahraničí, nemoc dítěte, nehoda, zadržení na hranicích, nutnost zaplatit celní poplatek za balík, který měl obsahovat dárek. Částky bývají zpočátku menší, řádově tisíce korun, což snižuje ostražitost oběti. Pokud oběť zaplatí, podvodník pokračuje s dalšími a dalšími žádostmi, přičemž částky postupně narůstají.
Zajímavým a méně známým typem romantického podvodu je takzvaný pig butchering, tedy „prasečí porážka“ – termín pocházející z Číny. Podvodník v tomto případě nežádá peníze přímo, ale přesvědčí oběť k investici do kryptoměn na falešné platformě, kterou sám kontroluje. Oběť vidí na obrazovce růst svého „portfolia“, vkládá další a další prostředky, a teprve při pokusu o výběr zjistí, že platforma je fiktivní a peníze jsou nenávratně pryč. Tento typ podvodu bývá finančně mnohem devastujícější než klasické žádosti o menší částky.
Přesná čísla ohledně celkových škod způsobených romance scamy v Česku se v dostupných zdrojích liší – Policie ČR, Česká bankovní asociace a jednotlivé seznamkové platformy uvádějí odlišné statistiky podle metodiky sběru dat, a řada případů navíc zůstává nenahlášena. Shodují se však na trendu: čísla rok od roku rostou, a to zejména mezi lidmi ve věku 45 až 65 let, kteří často řeší osamělost po rozvodu nebo ovdovění a jsou méně zvyklí na digitální prostředí než mladší generace.
Odborníci na kybernetickou bezpečnost i psychologové radí nikdy nezasílat peníze osobě, se kterou se člověk nesetkal osobně, bez ohledu na to, jak přesvědčivý je příběh. Doporučuje se také nikdy neposkytovat citlivé osobní údaje, kopie dokladů nebo přístupy k bankovnímu účtu, a to ani v situaci, kdy protistrana působí důvěryhodně a vztah trvá už několik měsíců. Vhodné je rovněž konzultovat podezřelou komunikaci s rodinou nebo přáteli – podvodníci cíleně izolují oběť od okolí a přesvědčují ji, že jen ona „tomu rozumí“ a ostatní žárlí nebo nechápou.
Otázka, zda jsou romance scamy jednoznačně odsouzeníhodné bez výjimky, se zdá být jasná – ale realita je komplikovanější. Někteří pachatelé jsou totiž sami obětmi organizovaného zločinu, nucení k podvodné činnosti v takzvaných scam centrech v jihovýchodní Asii, kde jsou drženi proti své vůli a pod hrozbou násilí musí komunikovat s cizinci přes internet. Tento aspekt problému mediální pokrytí často opomíjí, přestože ho mezinárodní organizace jako OSN v posledních letech opakovaně zdůrazňují.
Seznamkové platformy jako Tinder, Bumble nebo Badoo zavedly ověřování profilů pomocí fotografie v reálném čase a algoritmy detekující podezřelé vzorce chování, například kopírování stejného textu do zpráv desítkám uživatelů najednou. Účinnost těchto opatření je však omezená – podvodníci se adaptují rychleji, než platformy stačí reagovat, a nové falešné profily se objevují prakticky okamžitě po zablokování starých.
Banky v Česku v posledních letech zavedly systémy varování při podezřelých převodech směrem k neznámým příjemcům v zahraničí, zejména pokud transakci předchází komunikace přes seznamovací aplikaci evidovaná v telefonu klienta. Zaměstnanci bankovních poboček jsou nyní častěji školeni v rozpoznávání typických otázek klienta, který se chystá poslat peníze osobě, kterou nikdy neviděl – dotazy na maximální možnou částku převodu nebo na rychlost zpracování platby do zahraničí bývají prvním signálem pro proškolený personál.
Kombinace technologické ostražitosti, zdravého skepticismu a ochoty konzultovat neobvyklé žádosti s blízkými zůstává nejúčinnější obranou proti podvodu, který cílí primárně na emoce, nikoliv na racionální úsudek.