Majitel malé pekárny si v Makru koupil profesionální mixér za bezmála čtyřicet tisíc korun, doklad vystavil na IČO své firmy. Po třech měsících se motor přístroje začal přehřívat a přestal fungovat. Když se vrátil do prodejny s požadavkem na reklamaci se stejnými podmínkami, jaké by měl jako běžný spotřebitel, personál mu vysvětlil, že situace je jiná – nákup na firmu se řídí odlišnými pravidly než nákup pro osobní potřebu.
Právě tento rozdíl je zdrojem řady nedorozumění. Spotřebitelé v Česku mají díky občanskému zákoníku silnou ochranu, dvouletou zákonnou záruku a řadu dalších benefitů. Podnikatelé a firmy nákupem na IČO tuto ochranu z velké části ztrácejí a řídí se obchodními podmínkami konkrétního prodejce, v tomto případě Makra.
Rozdíl mezi nákupem na občana a na firmu
Makro je velkoobchod, jehož obchodní model je primárně postaven na prodeji podnikatelům – restauracím, obchodníkům, živnostníkům. Přesto si zde mohou nakupovat i běžní spotřebitelé, pokud si zřídí zákaznickou kartu. Klíčové je, na jaké údaje je vystavena faktura nebo doklad o nákupu. Pokud je zboží nakoupeno na IČO firmy nebo živnostníka, právně se jedná o vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty, tedy B2B transakci.
Z toho plyne, že se na takový nákup nevztahuje ochrana spotřebitele podle občanského zákoníku, konkrétně ustanovení o dvouleté zákonné záruce, právu na výměnu zboží do čtrnácti dnů bez udání důvodu ani další benefity, které znají lidé z běžných obchodů. Namísto toho platí obchodní podmínky Makra a ustanovení obchodního zákoníku, respektive nyní příslušných částí občanského zákoníku upravujících vztahy mezi podnikateli.
V praxi to znamená kratší záruční lhůtu. Makro standardně poskytuje na většinu zboží prodávaného podnikatelům záruku v délce dvanácti měsíců, pokud výrobce nestanoví jinak. U elektroniky, nářadí nebo profesionálních spotřebičů se lhůty mohou lišit podle konkrétního výrobce – někteří dodavatelé nabízejí i delší záruky, jiní naopak kratší, zejména u repasovaného zboží nebo výprodejových položek.
Jak reklamační proces skutečně probíhá
Samotný postup reklamace na firmu se od spotřebitelské reklamace v základních krocích neliší tolik, jak by se mohlo zdát. Zboží je potřeba přinést na prodejnu, kde byl nákup uskutečněn, případně kontaktovat reklamační oddělení Makra, a doložit doklad o zakoupení. Bez faktury nebo účtenky reklamaci prodejce v podstatě odmítne, jelikož nelze prokázat, kdy a za jakých podmínek bylo zboží koupeno.
Zásadní rozdíl nastává ve lhůtách pro vyřízení. Spotřebitelé mají nárok na vyřízení reklamace do třicet dnů, jinak se reklamace považuje automaticky za oprávněnou. U podnikatelských nákupů tato zákonná lhůta neplatí stejným způsobem – Makro si ve svých obchodních podmínkách stanovuje vlastní lhůty, které se pohybují typicky mezi třiceti a šedesáti dny, u složitějších technických závad i déle, pokud je nutné zboží zaslat na posouzení výrobci.
Odborníci na obchodní právo doporučují podnikatelům věnovat pozornost obchodním podmínkám platným v okamžiku nákupu, protože se v čase mění a Makro je pravidelně aktualizuje. Vhodné je uschovávat nejen účtenku, ale i fotografie zboží při rozbalení a jakoukoliv komunikaci s prodejcem, pokud dojde ke spornému případu. Tato dokumentace se ukáže jako klíčová zejména tehdy, pokud reklamace přejde do jednání o náhradě škody nebo když dodavatel zpochybní, že vada vznikla už při dodání a ne až používáním.
Běžný scénář vypadá takto: majitel restaurace koupí profesionální lednici, po půl roce provozu se objeví netěsnící dveře a chladicí okruh nedrží teplotu. Prodejce zboží odešle k posouzení výrobci nebo servisnímu partnerovi, který rozhodne, zda se jedná o výrobní vadu, nebo o důsledek nesprávného používání či umístění zařízení. Pokud je posouzeno jako výrobní vada, dochází k opravě, výměně nebo v krajním případě k vrácení peněz – ovšem bez automatického nároku na výměnu do čtrnácti dnů, jaký mají spotřebitelé.
Rozdílný je také přístup k takzvané slevě z kupní ceny jako alternativě k opravě. U podnikatelských nákupů závisí na konkrétní dohodě mezi stranami mnohem více než u spotřebitelských vztahů, kde zákon jasně definuje pořadí nároků – oprava, výměna, sleva, odstoupení od smlouvy. V B2B vztahu je prostor pro vyjednávání širší, což může být výhoda i nevýhoda podle toho, kdo má silnější vyjednávací pozici.
Kdy se vyplatí nakupovat jako spotřebitel
Otázka, zda nakupovat v Makru na firmu nebo jako běžný spotřebitel, se objevuje především u dražšího vybavení s nejistou životností. Živnostníci, kteří nepotřebují zboží účtovat jako firemní náklad, občas zvažují nákup bez IČO právě proto, aby si zachovali silnější spotřebitelskou ochranu. Daňově se tím ale připravují o možnost uplatnit náklad a odečíst DPH, pokud jsou plátci.
Zde se ovšem zdroje a praxe jednotlivých poradců rozcházejí – někteří daňoví poradci doporučují vždy nakupovat na firmu kvůli daňové optimalizaci a spoléhat na kvalitu výrobku a reputaci prodejce, jiní u rizikovějších nákupů (levnější elektronika, zboží s vyšší poruchovostí) raději doporučují zvážit nákup jako fyzická osoba, i za cenu ztráty daňové výhody. Přesná doporučení se liší i podle oboru podnikání a objemu nákupů, které firma v Makru běžně realizuje.
Za zmínku stojí i to, že Makro nabízí u části sortimentu prodlouženou záruku za příplatek, což může být řešení pro podnikatele, kteří chtějí mít jistotu delšího krytí u nákladnějšího vybavení. Tato možnost se týká především elektroniky a velkých spotřebičů, nikoliv potravinářského nebo spotřebního zboží s krátkou dobou použitelnosti.
Praktická rada zní jednoznačně: před reklamací je vhodné znovu si přečíst aktuální obchodní podmínky Makra platné pro podnikatele, protože se v nich skrývají detaily o postupu, lhůtách i výjimkách, které se běžně nekomunikují přímo na prodejně.