Kolik korun navíc zaplatí zákazník za balíček z Číny, který na webu stál pár desítek korun? Odpověď mnohé překvapí – od července 2021 se DPH v Evropské unii vybírá už od první koruny hodnoty zboží, bez ohledu na to, jak levná objednávka je. Limit 22 eur, pod kterým se dříve dalo nakupovat bez daně, přestal existovat. Přesto se na internetu stále šíří návody, jak clo a DPH u zásilek z AliExpressu „obejít“. Realita je složitější a řada těchto rad je zastaralá, nefunkční nebo balancuje na hraně zákona.
Co se v roce 2021 skutečně změnilo
Do poloviny roku 2021 platilo jednoduché pravidlo: zásilky do hodnoty 22 eur byly od DPH osvobozeny úplně. Nákupy do tohoto limitu tak dorazily bez jakýchkoli dodatečných poplatků. Evropská unie tento systém zrušila kvůli masivnímu zneužívání – prodejci z Asie běžně deklarovali hodnotu zboží nižší, než skutečně bylo, a systém tak přicházel o miliardy eur ročně. Od 1. července 2021 se DPH platí na všechny komerční zásilky ze zemí mimo EU, i na ty za pár korun.
Clo je jiná záležitost. To se týká až zásilek s hodnotou zboží nad 150 eur, tedy přibližně 3 700 korun podle aktuálního kurzu. Pod touto hranicí clo neplatí, DPH ale ano. Nad hranicí 150 eur přibývá k DPH ještě celní poplatek, jehož výše se odvíjí od druhu zboží – u elektroniky se sazby liší od textilu nebo hraček.
IOSS a proč už mnoho balíčků dorazí bez dalších poplatků
Aby se zjednodušil výběr daně u drobných zásilek, zavedla Evropská unie systém IOSS (Import One-Stop Shop). Pokud prodejce nebo platforma jako AliExpress do tohoto systému registrovaní jsou, vybírají DPH už při platbě na webu. Zákazník tak vidí konečnou cenu včetně daně přímo v košíku a balíček by měl dorazit bez dalšího dobírání peněz na hranici. AliExpress u velké části zásilek do 150 eur DPH takto vybírá automaticky – proto se dnes mnoho lidí s dodatečnou platbou vůbec nesetká.
Problém nastává u zásilek, které IOSS neprošly, nebo u prodejců, kteří v systému nejsou zaregistrovaní. Tam DPH i případné clo vybírá až celní správa nebo přepravní společnost, obvykle spolu s manipulačním poplatkem za zpracování celního prohlášení. Právě tento poplatek dokáže cenu levné objednávky výrazně navýšit – u balíčku za 200 korun může manipulační poplatek dopravce činit stovky korun navíc.
Co se ve skutečnosti skrývá za radami na „obejití“ cla
Rady, které kolují v diskuzních fórech a na sociálních sítích, se dají rozdělit do dvou skupin. První skupina je legální, i když má svá omezení. Druhá skupina je fakticky návod k porušení zákona, byť se často tváří jako neškodný trik.
Mezi legální postupy patří rozdělení větší objednávky do více menších balíčků. Pokud má někdo koupit zboží v celkové hodnotě 300 eur, může objednávku rozdělit na dvě zásilky po 150 eurech. Clo se tak nemusí platit vůbec, protože ani jedna zásilka nepřekročí stanovenou hranici. DPH se ale platí u obou zásilek stejně, protože ta se počítá od nulové hodnoty. Tento postup není podvodem – jde o legitimní logistické rozhodnutí, které navíc řeší i to, že velké zásilky z Číny mívají delší dobu doručení a vyšší riziko poškození při dopravě.
Do druhé, problematické skupiny patří praktiky, kdy prodejce na žádost kupujícího nebo z vlastní iniciativy deklaruje na faktuře nižší hodnotu zboží, než za jakou bylo skutečně zaplaceno. V praxi se často stává, že si kupující v komunikaci s prodejcem na AliExpressu vyžádá „fakturu pro celní účely“ s nižší částkou, aby ušetřil na DPH nebo clu. Jde o daňový únik, a to i v případě, že jde o částku v přepočtu jen několik desítek korun. Celní správa má právo zásilku zkontrolovat, porovnat deklarovanou hodnotu s tržní cenou zboží a v případě podezření na podhodnocení vyměřit clo a DPH podle skutečné hodnoty, navíc s penalizací. Riziko nese kupující, nikoli prodejce v Číně.
Rizika falešného prohlášení a kontrol
Přesná čísla o tom, kolik procent zásilek z Číny čeští celníci fyzicky kontrolují, se liší podle zdroje – celní správa podrobnou statistiku veřejně nezveřejňuje a odhady se v různých médiích pohybují mezi jednotkami a desítkami procent podle typu zboží a přepravce. Jasné je, že objem zásilek z Asie do EU je tak enormní, že kontrolovat každou z nich fyzicky není možné, systém se opírá především o rizikovou analýzu a namátkové kontroly. To ale neznamená, že podhodnocená faktura je bezpečná – naopak, pokud dojde k odhalení, sankce mohou výrazně převýšit ušetřenou částku.
Odborníci na celní právo doporučují nespoléhat na to, že „to projde“, a raději počítat s DPH i clem už při plánování nákupu. Vhodné je sledovat, zda konkrétní prodejce na AliExpressu DPH účtuje přímo při platbě – tuto informaci lze zjistit již v košíku, kde by se u zásilek do EU měla objevit poznámka o zahrnuté dani. Pokud tato informace chybí, je rozumné počítat s tím, že platba přijde dodatečně od přepravce.
Zajímavou kapitolou jsou takzvané „no-name“ sklady v Evropě, které si AliExpress i jiné čínské platformy postupně budují. Zboží uskladněné přímo v EU se totiž při doručení už nepovažuje za dovoz ze třetí země – DPH byla odvedena při vstupu zboží na sklad a další prodej v rámci Unie podléhá běžným vnitřním pravidlům. Nakupující tak u zboží skladovaného v Polsku nebo Německu nemusí řešit celní odbavení vůbec, dorazí mu jako běžná zásilka z EU. Tento trend se v posledních letech rozšiřuje, přesný podíl takto skladovaného zboží na AliExpressu se ale mezi jednotlivými kategoriemi výrazně liší.
Co se skutečně vyplatí
Namísto hledání kliček se jako rozumnější strategie jeví plánování nákupů s ohledem na aktuální pravidla. Rozdělení velké objednávky na menší balíčky pod hranici 150 eur ušetří clo legálně. Výběr zboží ze skladů v EU eliminuje čekání na celní odbavení i riziko dodatečných poplatků. Sledování, zda cena v košíku už DPH zahrnuje, ušetří nepříjemné překvapení při doručení.
Podhodnocování faktur naopak žádnou jistotu úspory nepřináší – jen přesouvá riziko z prodejce na kupujícího, a to riziko není malé. Systém výběru DPH od nulové hodnoty zboží byl zaveden právě proto, aby podobné praktiky omezil, a celní správy v celé Unii mají nástroje, jak podhodnocené zásilky odhalit i zpětně doměřit chybějící daň.