Firma si přes Alzu objedná notebook na IČO a po týdnu zjistí, že jí nevyhovuje. Na rozdíl od běžného spotřebitele ale nemá nárok na vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodu – a právě tady začínají komplikace, které řeší čím dál víc podnikatelů. Situace se opakuje u živnostníků i malých s.r.o. téměř denně, protože rozdíl mezi nákupem jako fyzická osoba a nákupem na firmu si mnoho lidí neuvědomí až do chvíle, kdy chtějí zboží vrátit.
Alza, stejně jako většina velkých e-shopů, rozlišuje dva režimy prodeje. Pokud nákup provede fyzická osoba – spotřebitel – vztahuje se na něj občanský zákoník a zákon o ochraně spotřebitele, který garantuje právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku do 14 dnů bez udání důvodu. Jakmile je ale zboží nakoupeno na IČO, tedy jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tato ochrana automaticky mizí. Vztah se řídí obchodním zákoníkem, respektive dnes už jednotným občanským zákoníkem v části upravující vztahy mezi podnikateli, a zde žádná zákonná povinnost odstoupení od smlouvy bez důvodu neexistuje.
Co znamená nákup na IČO z pohledu vrácení zboží
Klíčové je uvědomit si, že status kupujícího se neurčuje podle toho, k čemu zboží skutečně použije, ale podle toho, jak byla objednávka zadána. Pokud při objednávce vyplní kupující IČO firmy nebo živnostníka a nechá si vystavit fakturu na firmu, Alza jej považuje za podnikatelský subjekt bez ohledu na to, zda si třeba koupil monitor pro čistě soukromé účely. Tohle je bod, který mate nejvíce lidí – domnívají se, že spotřebitelská práva jim náleží automaticky, protože jsou fyzická osoba, ale rozhodující je právní forma transakce, ne osoba samotná.
Alza na svých stránkách deklaruje, že i u nákupů na IČO umožňuje vrácení zboží, avšak nikoliv jako nárok ze zákona, nýbrž jako obchodní gesto nad rámec povinností. To je zásadní rozdíl. Znamená to, že podnikatel nemá vymahatelné právo na vrácení zboží do 14 dnů, ale Alza mu ho v praxi často umožní jako součást své obchodní politiky, kterou si ovšem může kdykoliv upravit nebo v konkrétním případě neuplatnit.
Jak v praxi probíhá vrácení zboží nakoupeného na firmu
V praxi se často stává, že podnikatel kontaktuje zákaznickou linku Alzy a požádá o vrácení zboží stejným způsobem, jako by postupoval běžný spotřebitel – vyplní formulář na vrácení, zboží zabalí a odešle na adresu firmy. Alza v řadě případů takové vrácení akceptuje, pokud je zboží nepoškozené, kompletní, s originálním obalem a bez známek používání nad rámec vyzkoušení. Rozdíl oproti spotřebitelskému vrácení je v tom, že jde o dobrovolné vyhovění, nikoliv o právní nárok, a Alza si vyhrazuje právo žádost posoudit individuálně.
Doporučuje se před samotným odesláním zboží kontaktovat zákaznickou podporu a situaci předem konzultovat, ideálně písemně přes e-mail, aby existoval doklad o tom, že společnost o vrácení požádala a Alza jej akceptovala nebo se k němu vyjádřila. Tento krok se osvědčuje především u dražšího zboží, jako jsou notebooky, monitory nebo elektronika pro kanceláře, kde jde o částky v řádech tisíců až desetitisíců korun a spory o to, zda vrácení proběhne, mají smysl řešit s jasnou dokumentací.
Formulář na vrácení zboží, který Alza používá i pro firemní nákupy, se nachází v sekci Moje objednávky po přihlášení do zákaznického účtu. Postup je technicky totožný jako u spotřebitelského vrácení – vybere se objednávka, zvolí se položka k vrácení a systém vygeneruje potřebné dokumenty i štítek na zaslání zpět. Rozdíl je v tom, že systém u firemních nákupů může žádost automaticky zamítnout nebo přesměrovat na ruční schválení zákaznickým servisem, protože zde neplatí zákonná lhůta ani automatický nárok.
Reklamace zboží na IČO je jiná záležitost než vrácení
Vrácení zboží bez udání důvodu je potřeba odlišovat od reklamace vady. Pokud má zboží skutečnou vadu – nefunguje, je poškozené, neodpovídá popisu – nastupuje záruka za jakost, respektive odpovědnost za vady, která platí i u podnikatelských nákupů, byť s jinými pravidly než u spotřebitelů. U podnikatelů se totiž zpravidla vychází ze smluvních podmínek a záruční doby, kterou poskytuje výrobce nebo prodejce, nikoliv ze zákonné dvouleté záruky, jež je vyhrazena spotřebitelům.
Alza u firemních nákupů poskytuje záruku podle konkrétního produktu, běžně dva roky u elektroniky, ale u vybraných kategorií, jako je spotřební materiál nebo repasované zboží, může být záruční doba kratší. Přesná délka záruky a podmínky reklamace se liší podle kategorie produktu a je vhodné je ověřit přímo v obchodních podmínkách platných k datu nákupu, protože Alza je čas od času upravuje.
Reklamační řízení u firemního nákupu probíhá podobně jako u spotřebitele – zboží se zasílá k posouzení, Alza má lhůtu na vyřízení reklamace, typicky třicet dní, ačkoliv u B2B vztahů může být tato lhůta smluvně upravena jinak. Zde se ale zdroje i praxe rozcházejí – některé firmy uvádějí lhůtu 30 dnů jako závaznou i pro podnikatele, jiné odkazují na to, že u B2B vztahů žádná zákonná lhůta neplatí a záleží čistě na obchodních podmínkách prodejce.
Kdy se vyplatí nakupovat jako fyzická osoba i pro firemní účely
Otázka, zda nakupovat na IČO nebo jako soukromá osoba, se vyplatí zvážit ještě před objednávkou, nikoliv až po ní. Pokud firma kupuje zboží, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že bude potřeba jej vrátit – třeba testuje více modelů notebooků a chce vybrat ten nejvhodnější – může být rozumnější nakoupit jako fyzická osoba a fakturu si následně zaúčtovat jinak, případně řešit odpočet DPH jiným způsobem. Toto řešení má ale své daňové a účetní limity a je vhodné jej předem konzultovat s účetní nebo daňovým poradcem, protože ne každý výdaj lze takto jednoduše převést mezi osobní a firemní sféru.
Někteří živnostníci volí kompromis – nakupují zboží nižší hodnoty, u kterého riziko vrácení není velké, na IČO kvůli odpočtu DPH, zatímco dražší nebo nejistá nákupy provádí jako fyzická osoba právě s ohledem na možnost snadného odstoupení od smlouvy. Tato praxe není nijak zakázaná, ale je nutné mít na paměti, že následné zahrnutí takového nákupu do firemních nákladů komplikuje doklad, protože faktura je vystavena na jméno fyzické osoby, nikoliv na firmu.
Vhodné je také sledovat, jak se obchodní podmínky Alzy v čase mění. E-shopy podmínky vrácení pro podnikatele upravují častěji než ty pro spotřebitele, protože zákonná ochrana spotřebitele je pevně daná, zatímco vstřícnost vůči firmám je věcí obchodní politiky, kterou lze měnit podle aktuální situace na trhu nebo zkušeností s zneužíváním vrácení zboží ze strany firem.
Poslední praktická poznámka se týká dokumentace celého procesu. U firemního vrácení se doporučuje uschovat veškerou komunikaci se zákaznickým servisem, fotografie stavu zboží před odesláním a potvrzení o přijetí zásilky, protože v případě sporu o to, zda Alza vrácení skutečně odsouhlasila, jde právě o tyto podklady, na kterých se rozhoduje, zda firma peníze zpět skutečně obdrží.