Kolik lidí, kteří nastoupí do vozu Bolt nebo Uber, vůbec ví, kdo ponese odpovědnost, pokud se cestou stane nehoda? Většina cestujících se nad tím nezamýšlí – objedná si jízdu přes aplikaci, nastoupí a spoléhá na to, že řidič dojede bezpečně do cíle. Realita je ale složitější, protože Bolt ani Uber nejsou dopravci v tradičním slova smyslu. Jde o technologické platformy, které zprostředkovávají kontakt mezi cestujícím a řidičem jako samostatným podnikatelem. Tato konstrukce má přímý dopad na to, jak se řeší odpovědnost za zranění, škodu na majetku nebo pojistné plnění.
Kdo je za nehodu odpovědný
Řidič vozu Bolt či Uber v Česku jezdí zpravidla na živnostenský list a provozuje vlastní vozidlo, případně vozidlo pronajaté přes některou z platforem partnerských leasingových společností. Z právního hlediska je tedy plnohodnotným účastníkem silničního provozu se stejnými povinnostmi jako kterýkoliv jiný řidič. Pokud dojde k nehodě jeho vinou, odpovídá za škodu on – respektive jeho povinné ručení, tedy pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Bolt ani Uber neplní roli pojistitele a ve valné většině případů se nepodílejí na přímé likvidaci škody vzniklé z dopravní nehody.
Odlišná situace nastává, pokud nehodu zavinil jiný účastník provozu – třeba řidič protijedoucího vozu. V takovém případě se poškozený (ať už cestující, nebo řidič Boltu či Uberu) obrací na pojišťovnu viníka, přesně jako u jakékoliv jiné dopravní nehody. Skutečnost, že jízda probíhala přes aplikaci, na tomto mechanismu nic nemění.
Role platforem Bolt a Uber
Obě platformy nabízejí takzvané doplňkové pojištění, které se aktivuje v okamžiku, kdy je jízda přijata v aplikaci. Uber deklaruje, že jeho partneři jsou v době aktivní jízdy kryti pojištěním odpovědnosti, které doplňuje standardní povinné ručení řidiče. Bolt uvádí podobný mechanismus, přičemž konkrétní parametry krytí – limity plnění, spoluúčast, rozsah pojistných událostí – se v čase mění a liší se podle země provozu. Zde se zdroje rozcházejí: některé materiály platforem hovoří o krytí zdravotní újmy cestujících až do statisíců korun, jiné zdroje upozorňují, že v praxi se plnění řeší především přes pojišťovnu řidiče a doplňkové pojištění platformy nastupuje jen v mezerách, kdy standardní pojištění nekryje škodu vzniklou právě kvůli komerčnímu využití vozidla.
Tato mezera je citlivé místo celého systému. Běžné povinné ručení totiž může být sjednáno pro soukromé užití vozidla, zatímco jízda pro Bolt nebo Uber je fakticky podnikatelská činnost. Pokud řidič pojišťovně nenahlásil, že vozidlo používá ke komerčním jízdám, hrozí, že pojišťovna při šetření nehody uplatní krácení plnění nebo odmítne část škody uhradit. Cestující se v takovém okamžiku ocitá v nejistotě, protože jeho nárok na odškodnění nezávisí jen na tom, co se stalo, ale i na administrativním stavu pojistky řidiče.
Co dělat bezprostředně po nehodě
Prvním krokem je vždy zajištění bezpečnosti a přivolání pomoci, pokud je zranění vážnější než drobné škrábnutí. Záchranná služba na čísle 155 nebo tísňová linka 112 mají přednost před jakýmkoliv řešením pojistky nebo aplikace. Teprve poté přichází na řadu dokumentace události.
V praxi se často stává, že cestující po nehodě spoléhá výhradně na řidiče, že vše nahlásí a zařídí. To není šťastný přístup. Odborníci na pojistné právo doporučují, aby si poškozený sám pořídil fotografie místa nehody, poškozeného vozidla i případných zranění, zapsal si registrační značku vozidla, jméno řidiče a číslo jízdy z aplikace. Právě údaj o konkrétní jízdě je klíčový – bez něj je později obtížné prokázat, že k nehodě došlo během aktivní objednávky přes Bolt nebo Uber, což může mít vliv na uplatnění doplňkového pojištění platformy.
Nehodu je nutné nahlásit policii vždy, pokud vznikla škoda na zdraví, škoda na majetku přesahující zákonem stanovený limit (aktuálně 100 000 korun), nebo pokud se účastníci nedohodnou na tom, kdo nehodu zavinil. Bez policejního protokolu se pak výrazně komplikuje vymáhání jakéhokoliv odškodnění, ať už od pojišťovny řidiče, nebo od platformy.
Hlášení přes aplikaci
Obě platformy mají v aplikaci funkci pro nahlášení bezpečnostního incidentu. Uber nabízí přímo v menu jízdy tlačítko pro nahlášení nehody, které vede k formuláři a případně ke spojení se zákaznickou podporou specializovanou na pojistné události. Bolt má obdobný postup, byť s méně propracovaným rozhraním – hlášení často směřuje na obecnou podporu, která incident dále přeposílá specializovanému týmu. Doporučuje se nahlásit událost co nejdříve, ideálně do 24 hodin, protože některé pojistné produkty mají lhůty pro nahlášení škodní události a jejich nedodržení může komplikovat vyplacení plnění.
Zvláštní kapitolou jsou zranění, která se projeví až s odstupem času – typicky poranění krční páteře nebo měkkých tkání po nárazu zezadu. Cestující i řidiči by měli vyhledat lékařské ošetření i v případě, že bezprostředně po nehodě necítí výraznou bolest, protože lékařská zpráva sepsaná v den nehody má v případném sporu s pojišťovnou mnohem větší váhu než dodatečné potvrzení sepsané o týden později.
Odpovědnost platformy versus odpovědnost řidiče
Právníci specializující se na dopravní právo upozorňují, že Bolt a Uber se dlouhodobě brání tomu, být klasifikováni jako zaměstnavatelé řidičů. Tento status by pro ně znamenal výrazně vyšší odpovědnost, včetně povinnosti hradit škody způsobené zaměstnancem v rámci výkonu práce. Soudy v různých evropských zemích na tuto otázku odpovídají různě – ve Spojeném království britský Nejvyšší soud v roce 2021 rozhodl, že řidiči Uberu mají nárok na některá zaměstnanecká práva, zatímco v jiných jurisdikcích, včetně Česka, zůstává model založený na samostatné podnikatelské činnosti řidičů zachován. To znamená, že hlavní tíha odpovědnosti leží na pojištění konkrétního řidiče, nikoliv na platformě jako takové.
Pro cestujícího z toho plyne praktický závěr: v případě sporu o odškodnění je vhodné komunikovat souběžně dvěma směry – s pojišťovnou řidiče, u kterého má vozidlo sjednané povinné ručení, a se zákaznickou podporou platformy, která může poskytnout doplňkové krytí nebo alespoň zprostředkovat kontakt na svého pojistitele. Spoléhat se pouze na jeden kanál komunikace může proces zbytečně prodloužit.
Zajímavou otázkou zůstává, jak se řeší situace, kdy je zraněn samotný řidič a nemůže pokračovat v podnikání kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zde se možnosti odškodnění liší podle toho, zda měl řidič sjednané i doplňkové úrazové nebo nemocenské pojištění jako OSVČ – bez něj totiž nemá nárok na náhradu ušlého příjmu ve stejném rozsahu jako zaměstnanec, a povinné ručení kryje především škodu způsobenou třetím osobám, nikoliv vlastní ztrátu příjmu viníka nehody.
Praktická doporučení pro cestující
Před nastoupením do vozu je vhodné zkontrolovat, zda registrační značka a model vozidla odpovídají údajům v aplikaci – to je ostatně i základní bezpečnostní opatření proti podvodným řidičům. Po celou dobu jízdy je rozumné mít aplikaci otevřenou, protože obsahuje záznam trasy a času, který slouží jako důkazní materiál v případě jakéhokoliv incidentu. Po nehodě platí totéž, co u běžné dopravní nehody: zachovat klid, nepodepisovat na místě žádné prohlášení o zavinění bez rozmyslu a věnovat pozornost tomu, co je zaznamenáno do policejního protokolu.
Cestující, kteří utrpí zranění, mají nárok na náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění a v závažnějších případech i na náhradu nákladů spojených s léčením. Vymáhání těchto nároků probíhá primárně vůči pojišťovně viníka nehody, přičemž v případě nejasností ohledně zavinění nebo pojistného krytí se doporučuje konzultace s advokátem specializovaným na náhradu škody – zejména pokud pojišťovna nárok odmítá nebo výrazně krátí.