Autor: Bc. Martina Vańková · Magazín

Jak reklamovat neoprávněné poplatky u banky a získat své peníze zpět

Kolik peněz ročně odteče z bankovních účtů Čechů na poplatky, kterým nikdo pořádně nerozumí? Přesná čísla se liší podle zdroje a metodiky výpočtu, banky samy tyto statistiky nezveřejňují v jednotné podobě, ale finanční poradci se shodují, že jde o částky v řádu miliard korun ročně napříč celým trhem. Neoprávněný poplatek přitom nemusí být pokaždé důsledkem chyby systému – často jde o nejasně formulované podmínky, na které si klient při podpisu smlouvy ani nevzpomene.

Co se považuje za neoprávněný poplatek

Neoprávněným poplatkem se rozumí částka strhnutá bez právního titulu, tedy v rozporu se smlouvou nebo sazebníkem, který byl v okamžiku transakce platný. Typickým příkladem je poplatek za vedení účtu účtovaný i po jeho zrušení, dvojí strhnutí stejné platby, poplatek za službu, kterou klient nikdy neaktivoval, nebo sankce uplatněná v rozporu s podmínkami úvěrové smlouvy. Zvláštní kategorií jsou poplatky, které banka zavedla jednostrannou změnou sazebníku, aniž by klienta informovala způsobem stanoveným zákonem o platebním styku.

Banka je povinna oznámit změnu podmínek nejméně dva měsíce před jejich účinností, a to prokazatelným způsobem – typicky prostřednictvím internetového bankovnictví, e-mailu nebo dopisu. Pokud tato lhůta nebyla dodržena, poplatek vybraný podle nových podmínek je napadnutelný bez ohledu na to, jak nízká byla částka.

Běžný scénář z praxe

V praxi se často stává, že klient zjistí neoprávněný poplatek až s několikaměsíčním zpožděním, když si při kontrole výpisu všimne opakované platby, kterou nedokáže přiřadit k žádné službě. Běžný scénář vypadá takto: klient si před lety zřídil balíček s pojištěním karty, pojištění po roce zrušil telefonicky, operátor mu potvrdil zrušení, ale systém banky pojistku dál automaticky obnovoval a strhával měsíční poplatek. Po dvou letech si všimne, že z účtu odešlo přes dva tisíce korun za službu, kterou vůbec nevyužíval.

Jak podat reklamaci

Prvním krokem je vždy písemná reklamace, nikoli telefonát na infolinku. Telefonický hovor se sice nahrává, ale banka není povinna hovor dohledat rychle a klient nemá v ruce žádný doklad o obsahu rozhovoru. Písemná forma – ať jde o zprávu v internetovém bankovnictví, e-mail nebo dopis – zakládá jasný časový okamžik podání a text, ke kterému se banka musí vyjádřit.

Reklamace by měla obsahovat identifikaci klienta, číslo účtu, konkrétní datum a částku sporné transakce, popis důvodu nesouhlasu a požadavek na vrácení peněz. Přiložení výpisu z účtu nebo screenshotu transakce reklamaci výrazně urychlí, protože banka nemusí složitě dohledávat historii sama.

Lhůty, které se nesmí přehlédnout

Podle zákona o platebním styku má klient právo reklamovat neautorizovanou nebo chybně provedenou platební transakci do třinácti měsíců od jejího odepsání z účtu. Po uplynutí této lhůty nárok zaniká a banka reklamaci nemusí ani projednávat. U jiných typů sporů, například u nesouhlasu se změnou sazebníku nebo s výpočtem úroku, se uplatňuje obecná tříletá promlčecí lhůta podle občanského zákoníku.

Banka má na vyřízení reklamace patnáct pracovních dnů, ve výjimečných a odůvodněných případech se lhůta prodlužuje na pětatřicet pracovních dnů, o čemž musí klienta písemně informovat. Pokud banka tuto lhůtu nedodrží nebo na reklamaci nereaguje vůbec, klient má právo obrátit se na finančního arbitra.

Role finančního arbitra

Finanční arbitr řeší spory mezi klienty a bankami zdarma, řízení je rychlejší a méně formální než soudní spor. Návrh na zahájení řízení lze podat až poté, co byla reklamace u banky neúspěšná nebo na ni banka nereagovala ve lhůtě. Arbitr rozhoduje na základě předložených dokladů, může nařídit vrácení peněz i úroky z prodlení, a jeho nález je pro banku závazný, pokud se strany neodvolají k soudu.

Za rok se k finančnímu arbitrovi dostanou stovky podnětů týkajících se poplatků a sporných transakcí, přičemž úspěšnost klientů se pohybuje kolem poloviny případů – zde se ovšem statistiky jednotlivých let liší a záleží na konkrétní kategorii sporu.

Kdy se vyplatí trvat na svém

Odborníci radí nevzdávat reklamaci ani u částek v řádu stokorun, protože banky opakující se chybu v systému často odhalí až po sérii stížností od více klientů. Vhodné je také zkontrolovat zpětně celou historii účtu za poslední rok, protože jeden objevený poplatek bývá signálem, že podobná částka se opakuje i jinde ve výpisu.

Doporučuje se archivovat veškerou komunikaci s bankou – potvrzení o zrušení služeb, e-maily, screenshoty z aplikace – protože právě tyto doklady rozhodují o úspěchu reklamace v okamžiku, kdy si banka a klient odporují ve verzi události.

Existují i situace, kdy poplatek formálně odpovídá sazebníku, ale klient s ním zásadně nesouhlasí z principu – například poplatek za výběr z bankomatu jiné banky v zahraničí. Tady už nejde o neoprávněnost v právním smyslu, ale o spokojenost se službou, a takový spor reklamací nevyřeší, řešením je změna bankovního produktu nebo banky samotné.

Zrušení účtu bez vyřešení reklamace přitom nárok na vrácení peněz nezaniká – i po odchodu ke konkurenci má klient právo požadovat vrácení dříve neoprávněně strhnutých částek, pokud se stále vejde do zákonné lhůty.

← Zpět na magazín