Rozjezd nového businessu v Česku obvykle naráží na stejnou bariéru jako kdekoliv jinde – chybí startovní kapitál a banky k nezavedeným firmám bez historie přistupují opatrně. Přesto existuje široká paleta možností, jak potřebné finance sehnat, a mnoho začínajících podnikatelů o nich jednoduše neví nebo je považuje za nedostupné. Dotace, bankovní úvěry, soukromý kapitál i crowdfunding fungují každý jinak, mají odlišné podmínky a hodí se pro jiný typ projektu.
Dotační programy a veřejné zdroje
Ministerstvo průmyslu a obchodu spravuje přes agenturu CzechInvest několik programů zaměřených přímo na začínající firmy s inovativním potenciálem. Program Technologie a program Inovační vouchery patří mezi nejčastěji čerpané tituly, přičemž podpora se pohybuje v řádu statisek až jednotek milionů korun podle velikosti projektu. Podmínkou bývá spolufinancování ze strany žadatele, obvykle ve výši 25 až 55 procent celkových nákladů, což řadu drobných podnikatelů z čerpání fakticky vyřazuje.
Evropské strukturální fondy zůstávají největším zdrojem dotačních peněz pro české firmy. Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, zkráceně OP TAK, nahradil v novém programovém období 2021–2027 dřívější OP PIK a soustředí se na inovace, digitalizaci a nízkouhlíkové technologie. Žádosti se podávají přes agenturu CzechInvest nebo přímo přes MPO, administrativní zátěž je ale značná – zpracování kompletní žádosti včetně podnikatelského plánu a finančních projekcí trvá týdny, někdy měsíce.
Kromě celostátních programů existují i krajské dotační tituly, které bývají méně známé, ale administrativně jednodušší. Praha, Jihomoravský kraj nebo Středočeský kraj mají vlastní grantové schémata pro malé a střední podniky, částky se pohybují v desítkách až stovkách tisíc korun. Pro drobného živnostenského podnikatele může být krajská dotace reálnější cestou než boj o evropské miliony.
Úřad práce nabízí příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti pro osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání. Výše příspěvku se odvíjí od průměrné mzdy v regionu a konkrétního úřadu, obvykle jde o částku mezi 100 a 150 tisíci korun. Podmínkou je předložení podnikatelského plánu a jeho obhájení před komisí, což řadu žadatelů překvapí – nejde o formalitu, ale o skutečné posouzení reálnosti záměru.
Bankovní financování a záruky
Klasický bankovní úvěr pro firmu bez historie je téměř nedosažitelný bez zajištění nebo záruky. Zde vstupuje do hry Českomoravská záruční a rozvojová banka, státní instituce, která poskytuje záruky za úvěry komerčních bank a snižuje tak riziko pro věřitele. Program Záruka 2015 až 2023, respektive jeho následovníci, umožňuje získat záruku až do výše 80 procent jistiny úvěru, což řadu bank motivuje k poskytnutí financování i firmám bez dlouhé historie.
V praxi se často stává, že začínající podnikatel osloví banku s podnikatelským plánem, dostane zamítnutí kvůli chybějící historii cash flow, a teprve poté zjistí, že existuje záruční program, který by jeho žádost zachránil. Komunikace mezi bankami a ČMZRB přitom není vždy plynulá a informace se k žadatelům dostávají pozdě nebo neúplně. Doporučuje se proto obrátit se přímo na ČMZRB ještě před podáním žádosti u komerční banky a zjistit, zda projekt splňuje podmínky pro záruku.
Mikropůjčky pro drobné podnikatele nabízí i některé neziskové organizace a regionální rozvojové agentury, částky bývají nižší, do 500 tisíc korun, ale administrativa je podstatně jednodušší než u bankovního úvěru. Úrokové sazby se liší, obecně jsou o něco vyšší než u standardních bankovních produktů, kompenzuje to ale rychlost schválení a nižší nároky na zajištění.
Soukromý kapitál – business angels a venture kapitál
Pro projekty s vyšším růstovým potenciálem, typicky technologické startupy, představuje soukromý kapitál alternativu k dotacím. Business angels, tedy soukromí investoři vkládající vlastní prostředky do rané fáze firmy, v Česku fungují především prostřednictvím sítí jako Czech Business Angels nebo přes jednotlivé investory oslovené na startupových akcích. Investice se pohybují od několika set tisíc do jednotek milionů korun, výměnou investor obvykle požaduje podíl ve firmě mezi 10 a 30 procenty.
Venture kapitálové fondy jako Credo Ventures, Reflex Capital nebo Rockaway Capital investují do firem s prokázaným tržním potenciálem, obvykle už po ověření byznys modelu, tedy nikoliv do úplně prvního nápadu na papíře. Fondy hledají projekty s ambicí expandovat do zahraničí a s předpokladem několikanásobného zhodnocení investice v horizontu pěti až sedmi let. Pro drobné lokální podnikání, jako je kavárna nebo řemeslná dílna, tento typ financování prakticky nepřipadá v úvahu – fondy hledají škálovatelnost, ne stabilní regionální byznys.
Zde se ostatně ukazuje jedna z nejednoznačností celého tématu: hranice mezi projektem vhodným pro dotaci, projektem vhodným pro bankovní úvěr a projektem atraktivním pro venture kapitál není vždy jasná. Přesná čísla o úspěšnosti žádostí a průměrné výši získaného kapitálu se navíc liší podle zdroje – CzechInvest, Česká bankovní asociace a soukromé investorské sítě sledují statistiky odlišně a metodika sběru dat není jednotná, takže srovnávat úspěšnost jednotlivých cest financování s vědeckou přesností není možné.
Crowdfundingové platformy jako Startovač, HitHit nebo Fundlift představují další cestu, jak získat kapitál, aniž by šlo o klasickou dotaci nebo úvěr. Fundlift se specializuje na tzv. equity crowdfunding, kde drobní investoři vkládají peníze výměnou za podíl ve firmě, zatímco Startovač a HitHit fungují na principu odměnového crowdfundingu bez nutnosti vzdát se části vlastnictví. Úspěšnost kampaní se výrazně liší podle oboru – projekty s hmatatelným produktem, který lze fyzicky předvést, mívají podstatně vyšší šanci na naplnění cílové částky než čistě servisní byznysy.
Kombinace více zdrojů financování bývá v praxi běžnější než spoléhání na jeden kanál. Typický scénář vypadá tak, že podnikatel začne s vlastními úsporami a příspěvkem od úřadu práce, po prvním roce fungování požádá o krajskou dotaci na rozšíření provozu, a teprve s prokázanou historií tržeb osloví banku o úvěr na další investici. Postupné budování finanční historie firmy tak zvyšuje šance na úspěch u každého dalšího kola financování.
Odborníci na financování malých firem radí věnovat přípravě podnikatelského plánu podstatně více času, než se na první pohled zdá nutné – hodnotitelé dotačních programů i bankovní analytici odmítají žádosti nejčastěji právě pro nereálné finanční projekce nebo chybějící analýzu trhu. Vhodné je také nespoléhat na jediný zdroj financování a mít připravenou alternativu, protože administrativní procesy u dotací trvají měsíce a projekt může potřebovat kapitál dříve, než rozhodnutí o dotaci padne.
Struktura dostupných zdrojů se v posledních letech proměňuje směrem k větší diverzifikaci – vedle klasických dotací a bankovních úvěrů přibývají nové platformy a nástroje, které dřív v českém prostředí chyběly, což rozšiřuje možnosti, ale zároveň zvyšuje nároky na orientaci v celém systému.