Kolik procent profilů na seznamkách je falešných? Odpověď se liší podle zdroje, ale shodují se na jednom – čísla nejsou zanedbatelná. Některé analýzy uvádějí, že až desetina aktivních účtů na velkých platformách nese znaky podvodného chování, ať jde o bota, duplicitní profil nebo cílený pokus o vylákání peněz. Seznamovací aplikace se za poslední dekádu staly běžnou součástí společenského života, ale s růstem jejich popularity roste i sofistikovanost podvodů, které se na nich odehrávají.
Placené služby nejsou zárukou bezpečí
Řada uživatelů se mylně domnívá, že platba za prémiové členství automaticky filtruje nekvalitní nebo podvodné profily. Realita je jiná. Ověřování identity na většině placených seznamek zůstává dobrovolné nebo velmi povrchní – stačí platná e-mailová adresa a telefonní číslo, které lze snadno získat anonymně. Podvodníci tak bez problémů obcházejí i zpoplatněné platformy, protože investice do falešného profilu se jim vyplatí, pokud dokážou z jedné oběti získat řádově tisíce až desetitisíce korun.
Placené seznamky navíc přitahují specifickou skupinu uživatelů – lidi, kteří jsou ochotni investovat čas i peníze do hledání vážného vztahu. Právě tato ochota a emocionální investice dělá z takových uživatelů zajímavější cíl pro takzvané romance scamy, tedy podvody založené na budování citového pouta s cílem následného vydírání nebo vylákání financí.
Jak vypadá typický romance scam
V praxi se často stává, že podvodník vytvoří profil s fotografiemi atraktivní osoby, obvykle ukradenými z internetu nebo vygenerovanými pomocí umělé inteligence. Komunikace s obětí probíhá týdny až měsíce, přičemm útočník postupně buduje důvěru a emocionální vazbu. Typický scénář zahrnuje osobu, která tvrdí, že pracuje v zahraničí – často jako vojenský personál, lodní inženýr nebo zdravotník v humanitární misi. Po několika týdnech intenzivní komunikace přichází první žádost o peníze, obvykle zdůvodněná náhlou zdravotní krizí, celní komplikací nebo ztraceným zavazadlem s cennostmi.
Pokud oběť zaplatí jednou, žádosti obvykle nepřestávají. Naopak se stupňují a stávají se naléhavějšími, protože podvodník ví, že navázaný vztah funguje jako psychologická páka.
Falešné profily a krádeže fotografií
Samostatnou kapitolou jsou takzvané catfish profily, kdy útočník používá identitu skutečné existující osoby bez jejího vědomí. Fotografie jsou stažené ze sociálních sítí, jméno může být pozměněné nebo úplně vymyšlené. Cílem nemusí být vždy finanční zisk – někdy jde o psychologickou manipulaci, sběr osobních údajů nebo přípravu na pozdější vydírání pomocí intimních fotografií, které si oběť v průběhu komunikace nechá vyfotit nebo poslat.
Sextorption, tedy vydírání pomocí intimního obsahu, patří mezi rychle rostoucí trend. Útočník si nejprve vybuduje důvěru, poté vyláká intimní fotografie nebo video a následně požaduje peníze pod hrozbou zveřejnění materiálu rodině, přátelům nebo na sociálních sítích oběti. Policejní statistiky v Česku i v zahraničí zaznamenávají nárůst těchto případů zejména mezi mladšími uživateli, ale postiženi bývají i lidé středního a vyššího věku.
Zvláštní pozornost si zaslouží i takzvané pump and dump kryptoměnové podvody na seznamkách. Útočník si postupně vybuduje vztah důvěry a následně přesvědčí oběť, aby investovala do konkrétní kryptoměny nebo investiční platformy, kterou sám ovládá. Peníze zmizí ve chvíli, kdy je částka dostatečně vysoká, a profil i celá komunikace jsou smazány beze stopy.
Kdo je nejčastějším cílem
Statistiky se v tomto ohledu různí – některé zdroje uvádějí jako nejrizikovější skupinu rozvedené nebo ovdovělé osoby ve věku 45 až 65 let, jiné výzkumy naopak upozorňují na zranitelnost mladších uživatelů, kteří mají méně zkušeností s rozpoznáváním manipulativní komunikace. Faktem zůstává, že podvodníci cílí na osoby, které procházejí životní změnou, samotou nebo emocionální nejistotou, protože tyto stavy zvyšují ochotu důvěřovat cizímu člověku rychleji než za běžných okolností.
Existuje i jednodušší forma rizika, která se týká takřka každého uživatele bez ohledu na to, zda platí za prémiové funkce, nebo používá bezplatnou verzi aplikace. Jde o sdílení osobních údajů v rámci profilu nebo v úvodní komunikaci – adresa bydliště, pracovní zařazení, jména dětí nebo denní režim. Tyto informace mohou sloužit nejen k podvodu, ale i ke stalkingu nebo jiné formě obtěžování v reálném světě.
Jak rozpoznat podvodný profil
Odborníci na kybernetickou bezpečnost radí věnovat pozornost několika signálům. Profilová fotografie extrémně vysoké kvality, připomínající profesionální fotografii modelu nebo modelky, bývá varováním – stačí ji ověřit reverzním vyhledáváním obrázků. Nekonzistence v příběhu, odmítání videohovoru nebo osobního setkání i po delší době komunikace a rychlý přechod k tématu financí patří mezi klasické varovné signály.
Doporučuje se také ověřovat totožnost protistrany kombinací více zdrojů – sociální sítě, případně jednoduché vyhledávání jména a lokality. Pokud osoba odmítá videohovor s odkazem na technické problémy opakovaně po dobu několika týdnů, jde o silný indikátor podvodného chování. Vhodné je také nikdy nezasílat peníze osobě, kterou uživatel nepotkal osobně, bez ohledu na to, jak přesvědčivý je příběh o naléhavé potřebě.
Mnoho platforem zavedlo funkce ověření profilu pomocí fotografie v reálném čase nebo propojení s telefonním číslem, což riziko snižuje, ale zcela ho neodstraňuje. Podvodníci si dokážou i tato ověření obejít, například pomocí najatých osob, které se za peníze fotí podle instrukcí, nebo pomocí technologie deepfake, jejíž dostupnost v posledních letech výrazně vzrostla.
Role provozovatelů seznamek
Provozovatelé velkých platforem, jako jsou Tinder, Bumble nebo domácí seznamky typu Badoo, deklarují investice do detekce podvodného chování pomocí algoritmů sledujících vzorce komunikace. Přesná efektivita těchto systémů se však těžko ověřuje, protože firmy nezveřejňují detailní statistiky odhalených případů. Nezávislé organizace na ochranu spotřebitelů opakovaně upozorňují, že transparentnost v této oblasti zůstává nedostatečná a uživatelé se často dozvědí o podvodu až poté, co dojde ke škodě.
V České republice se prevencí kybernetických podvodů dlouhodobě zabývá Policie ČR i neziskové organizace zaměřené na kybernetickou bezpečnost. Doporučují nahlásit podezřelý profil přímo v aplikaci a současně kontaktovat policii, pokud dojde k finanční ztrátě nebo vydírání. Vymahatelnost peněz v mezinárodním prostředí je však omezená, protože pachatelé často operují ze zahraničí a používají falešné bankovní údaje nebo kryptoměny, které jsou obtížně dohledatelné.
Otázka, zda jsou placené seznamky bezpečnější než ty zdarma, tedy nemá jednoduchou odpověď. Vyšší cena vstupu může odradit část příležitostných podvodníků, ale organizované skupiny počítají s návratností investice a cílí i na prémiové platformy. Bezpečnost online seznamování tak závisí méně na typu platformy a více na obezřetnosti jednotlivého uživatele, ověřování informací a schopnosti rozpoznat manipulativní vzorce komunikace dříve, než dojde k finanční nebo citové ztrátě.